pondělí 3. dubna 2017

Prostě lépe... nebo apríl?

Občas se mi stává, že během jednoho dne jsem schopná rozepsat třeba i pět článků. Pokud mám štěstí, tak aspoň tři dokážu dopsat úplně, přidat fotky a naplánovat zveřejnění. Ale upřímně? Nebudu vám lhát, takové dny moc často nemám a jsou to spíše výjimky. Už je to nějaký ten pátek, co jsem takový den měla.
 
Většinou mám dost nápadů, jaké články chci napsat, ale než se k tomu dostanu, tak je na ně prostě pozdě. Jsem si jistá, že teď už by nikoho nezajímal článek o našem ledním bruslení - ať už na vesnickém rybníku či pod Žižkovskou věží. A to je pouze jeden příklad z miliónů (okey, to je možná trochu nadsázka).
 
Jsou okamžiky, které bych na blog chtěla zaznamenat - ať už se jedná o zajímavou chvíli, nádherný výlet či prostě něco vtipného, ale takové okamžiky si ráda užívám naplno a nějak není čas vzít do ruky foťák, zaznamenat je a posléze to sepsat do článku. A články bez fotek podle mě nikoho nezajímají, ale dnes mi to snad prominete.
 
Mohla bych vám uvést několik příkladů, jak mohl vzniknout dobrý skvělý článek, ale mě se prostě nechtělo, a tak nevznikl. Jasně, kolikrát si pak říkám, jaká je to škoda a že příště přemůžu svojí lenost/únavu/nedostatek času/cokoliv dalšího a ten článek dohromady prostě dám... ale ve skutečnosti nedám. A tím se ocitám v takovém začarovaném kruhu.

Mohli jste si všimnout, že poslední zveřejněný článek byl na začátku března, což je měsíc. V březnu toho prostě bylo nějak moc a já neměla náladu psát články na blog. Potřebovala jsem aspoň někde vypnout, a tak jsem se úplně položila do offline režimu na blogu (ale na instagramu jsem se občas snažila sem tam něco přidat). Nejsem si jistá, zda se s vámi podělím o věci, které jsem v březnu musela řešit, ale bylo toho na mě víc než dost, ale teď už je to vše za mnou a já budu mít zase chvilku klid, než se ten  kolotoč znovu rozjede.

Jsem moc vděčná, za těch pár čtenářů, co mi tu zůstalo i po mé delší neaktivitě (možná měsíc není tak dlouhý, ale ani před tím to tu nebylo kdoví jak aktivní a úžasný).

Konečně se několik věcí vyřešilo a já doufám, že se nyní do blogování pořádně pustím.

Nejen, že chci psát a fotit na blog, ale také chci konečně začít natáčet!:) Ráda bych blogu dala nějaký řád a pravidelnost (v hlavě už mám jistou představu, jak by to mohlo vypadat), ale netuším, zda se mi to povede a jak moc to bude mě i vám vyhovovat.

A pokud se na můj blog podíváte za pár dnů a zde nebude žádný nový článek, ani video, tak můžete brát tento článek jen jako apríl :D :) Ale né, opravdu doufám, že se do blogování pořádně pustím a bude to bavit mě, ale i vás.

PS: Nějak jsem ten apríl nestihla, tak se prosím tvařte, že článek vyšel 1.4.2017 a ne až  3.4.2017 :D:)

3 komentáře:

  1. Myslím, že se vůbec nemusíš ospravedlňovat, jak to s tím blogováním máš, je pravda, že sama to někdy dělám, ale pak si řeknu "a proč vlastně" :D ... pokud tvůj blog někdo rád navštěvuje (a já mezi takové čtenáře patřím), tak se prostě vrátí i po delší pauze - aniž by se pídil po důvodu, proč dlouho nic nepřibylo.

    OdpovědětVymazat
  2. Já se poslední měsíc snažím opravdu pravidelně (1x za dny) přispívat a zatím se mi celkem daří (ťuk ťuk), ale jinak mám s tou pravidelností opravdu velký problém, někdy prostě není nálada vůbec na nic a bohužel je to dost často...
    One blondie life

    OdpovědětVymazat
  3. Ale vždyť to je úplně normální, že nastanou období, kdy se píše méně nebo vůbec. Sama znám, že když víš, že bys "měla" něco napsat, tak to jde nejhůře. Tak se tím vůbec netrap. :)

    OdpovědětVymazat