čtvrtek 23. února 2017

Bábovky - Radka Třeštíková

Bábovky? Trošku zvláštní název, ale viděla jsem kladné recenze, a tak jsem si řekla, že si knihu také přečtu. Od prvních stránek jsem z knihy byla nadšená. U některých částí jsem se musela smát, i jiných více přemýšlet, ale u žádné jsem se nenudila.

zdroj fotky
Jedná se o knihu, kde je příběh 12 různých postav. Když jsem přečetla první příběh - příběh Rebeky, tak jsem byla naštvaná, že teď vlastně nevím, jak to s ní dopadne. Po pár dalších stránek mi došlo, že se to vlastně dozvím.

Sice má každá postava svojí vlastní kapitolu, ale v knize se vše prolíná, takže nakonec vím, jak to dopadlo s Rebekou a nejen s ní. Člověk se na knihu musí víc soustředit, aby se v postavách vyznal, protože opravdu snad každá souvisí s každou, v každém příběhu se objeví jedna (a více) postav z jiného příběhu a tak podobně.

Proč se jmenuje kniha právě Bábovky? Asi proto, že autorka toto slovo (v různých významech) použila v úplně každé části.

O čem konkrétněji kniha tedy byla?

Pozor, pokud plánujete knihu číst a nechcete se toho moc dozvědět dopředu, tak tuto část přeskočte :) Prozrazuji toho možná až moc...

Rebeka
První příběh je ženy, která bydlí ve svém malém, předraženém bytě, který je snad celý vybavený nábytkem Ikea. Rebeka je milenkou Martina, který se snaží se svojí manželkou Karolínou o dítě, ale nejde jim to. Na konci příběhu se objeví pozitivní těhotenský test a jistě není složité uhádnout, čí bude.

"Žádné miluju tě nebo aspoň mám tě rád, stal se ze mě obyčejný párek v rohlíku dole v přízemí za deset korun."

Karolína
V první chvíli mě napadlo, zda se jedná o stejnou Karolínu jako v prvním příběhu, po chvilce vím, že ano. Karolína je manželkou Martina, která velmi touží po dítěti, už několik let, ale pořád to nejde. S Martinem se hádá a ví, že má milenku. Jak to ví? Prostě to ví. Karolína se vydá na firemní večírek, kde od šéfa dostane gerbery jako poděkování za těžkou práci a po pár skleničkách končí doma u svého kolegy Zdeňka. Karolíny příběh končí tím, že jí zbývají už jen tři dny do porodu, čí nakonec bude dítě? Martina či Zdeňka?

"Proboha, mluvím o nich jako o švestkách na konci srpna, přitom jsem se zařekla, že se ze mě nikdy nestane ta umanutá ženská, co bude sex vnímat jen jako nástroj nezbytný k plození dětí."

Miluška
Pracuje v nemocnici jako porodní asistentka a je nemocná, doktor ji oznamuje, že má nádor na mozku, nejde to léčit a zbývají jí průměrně 2 roky života. Když přijde domu za svým manželem Zdeňkem, který ještě spí po firemním večírku, na stole uvidí gerbery, má z nich radost, přeci jen jí chce ještě její manžel udělat radost květinami. Vydává se do cestovní kanceláře, kde si plánuje u Johany výlet do Brazílie, který však nikdy neusktueční. Po osmi měsících pomáhá Miluška přivést na svět Karolíny dítě, jejíž manžel se diví, po kom má jejich dítě tak tmavé vlasy. Během chvilky se Milušce udělá špatně a přemýšlí, zda průměrně dva roky mohou ve skutečnosti znamenat jen osm měsíců.

"Pomalu skloním hlavu a postupně ztrácím kontrolu nad celýmtělem, úplně tiše, jako když zvadne květina."
Johana
Se na mateřské dovolené začne nudit, a tak si otevře cestovní kancelář, které se zrovna moc nedaří. Její manžel Patrik si z ní stále utahuje, že vymýšlí kraviny. Jedinou zákazníci je pouze Miluška, která zaplatí přes 150 tisíc za dovolenou v Brazílii. Johana to však svému manželu nepřizná a předstírá, že má spoustu klientů. Jednoho dne si od ní Patrik koupí dárkový poukaz, prý pro kolegyni z práce, která odchází do důchodu. Ve chvíli, kdy Johana končí s cestovní kanceláří se u ní objeví žena, ve 4. měsíci těhotenství s dárkovým poukazem. Johana okamžitě prohledává Patrikovi pracovní počítač a najde fotku, která jí opravdu překvapí.

"...slunce svítí, tráva je zelená, nebe modré a na té dece leží Patrik v objetí s nějakým cizím mužem, oba jsou úplně nazí."

Saša
Jedná se o Milušky dceru, která ve 20 letech otěhotněla, má syna Kryštofa, ale nedokáže se chovat jako zodpovědná matka a vždy právě spoléhala na svoji mamku - Milušku. Na pohřby její matky se objeví Rebeka a když přeje upřímnou soustrast Saše všimne si, že kousek od ní stojí Karolína i s kočárkem, jak je možné, že má s sebou dítě, když s Martinem nemohla mít dítě? Saši otec je nervózní a na otázku, zda jí zná, jen odpoví, že je to jeho bývalá kolegyně z práce, kterou už dlouho neviděl.


"...jen ty vlasy má úplně černé, i když Karolína je světlá a Martin, pokud vím, taky, není moc hezká, ale něčím je mi hrozně sympatická, snad že má oči blízko u sebe stejně jako já, stejně jako můj táta, usměju se na ni..."

Saša ví, že její matka těsně před smrtí na účet Johany poslala přes 150 tisíc, ale neví proč, a tak jí i se synem v autě sleduje. Po chvilce se odhodlá jít za ní a ptá se, proč jí její matka poslala ty peníze, je to snad její dcera? Johana jí odmítá cokoliv říct. Když se Saša vrací za synem do auta, tak tam není...

Další příběhy,
jsem se rozhodla už nepopisovat nijak podrobně, jen je lehce zmínit. Myslím si, že obrázek si už každý udělá sám dle předchozích příběhů.

Hned po Saše byl příběh Květy, která zjistila, že její syn je gay. Schválně, víte už, kdo bude jeho novým přítelem?:) Následuje příběh teprve patnáctileté Nikoly, která má sice bohaté rodiče, žije ve velkém domě, ale jediné co chce, je pozornost rodičů a ta se jí nedostává. 

Zmínila jsem se, že Johana měla cestovní kancelář hned vedle Aleny a jejího kosmetického studia? Nejspíš ne, ale další příběh se odehrává právě z pohledu Aleny, které se stává její muž odporný, ale jen co se jí stane špatná zkušenost s jiným, tak je za svého muže vděčná. Magda je matkou Rebeky, má spoustu volného času a tak chodí do kostela, kde se jednoho dne vyzpovídá, z čeho? To vám samozřejmě neprozradím. 

Pamatujete si na patnáctiletou Nikolu, o které jsem se zmínila před chvilkou? Po příběhu Magdy přijde na řadu příběh Nikoly matky - Renaty. Následuje příběh Lindy, která se živí jako kurva (jak sama o sobě říká) a ve skutečnosti má patnáctiletou dceru, s kterou se setkává za velmi zvláštních podmínek. Poslední příběh je paní Lenky Dobrovolné, která má postiženého syna.

Celá kniha je velmi čtivá a jedná se spíše o knihu na pohodové, nedělní odpoledne. 

2 komentáře:

  1. Knížka se mi docela líbila, nápad dobrý a bavilo mě to, protože člověk se pořád musel soustředit na různé vztahy a tak. :) Ale mrzel mě ten konec, kdyj sem se vlastně vůbec nedozvěděla, co s postavami bylo. Možná bude nějaké pokračování, když to skončilo tak otevřeně. :)

    Days of Daysy

    OdpovědětVymazat
  2. Patřím do té skupiny, kterou kniha neuchvátila a teď se na ni dívám do své knihovny a nevím, jestli si ji nechám, nebo pošlu dál... Ano čtivá je, ale na mě bylo toto prolínání až přehnané, situace vyhrocené, nějak jsem nemohla brát text vážně a to u čtiva ráda nemám, pokud se čistě nejedná o parodii, nebo by měl být vyzdvižený smysl pro humor, což pro tyto situace neplatilo.

    OdpovědětVymazat